CO SE DĚJE PŘI STRESU

Soustředění, koncentrace....STRES?
Soustředění je důležité v jakékoliv činnosti, kterou provádíme. Ať je to učení, ať je to sport, ať je to práce. Bez koncentrace to nejde - absence tohoto je občas označována jako lidská zbrklost. v dnešní době je však těžké se soustředit. Působí na nás mnoho vnějších vlivů - hluk, spěch, čas, lidé okolo nás a jiné; ale také vnitřní vlivy - stres, vrozené indispozice člověka, které mu mohou pomoci soustředit/nesoustředit se a podobně.
Základní pomocí je relaxace. Ne všichni však na ni mají čas a náladu. Může to být opakováno stokrát stále dokola - relaxujte - u vás to však vůbec nepřichází v úvahu. Máte mnoho práce, tlačí vás čas, raději byste se bavili, než "se nudili" odpočíváním... Tohle však nic nevyřeší. Jedinou vaší pomocí jsou prášky na bolení hlavy... tomu se však dá za určitých okolností předcházet.
Jak se zbavit nepříjemností spojených s každodenním stresem? Tohle nelze přesně určit. U každého jsou příčiny stresu jiné. Uvědomte si, v jakých situacích se cítíte stresování a zda se to nedá eliminovat. A ujasněte si hlavně tohle - nejste už jakoby NAUČENÍ, že jste stále ve stresu? Neberete to už automaticky? A když jste v klidu...nechybí vám to nakonec?!
Koncentrace není jenom ležení na posteli a zírání do zdi. Naopak - právě tohle zrovna vám nemusí vůbec pomoci. Vezměme to po stránce učení - někdo potřebuje k soustředění na učení absolutní ticho a nesmí být nikým rušen - jiný si třeba pustí hudbu nebo se učí v totálním hluku. Jak si tohle vysvětlit? Nijak. Každý člověk má jiné vlastnosti, jiné potřeby. Proto je občas těžké koncentrovat se jen na určitou věc, protože nás ruší již výše zmíněné vlivy. Může to být právě hluk, v jiném případě ticho, lidé, počasí, nebo naše nevyřešené problémy, sny, různé potíže (ať už zdravotní, v rodině, psychické...), láska, nedostatek času... je to sporné. Museli bychom eliminovat všechny tyto vlivy, abychom se mohli plně soustředit. Nebo je zde ještě jedna možnost -
Uvědomte si všechny své pocity a problémy. Proč máte málo času? Není to tím, že všechno necháváte na poslední chvíli? Přebíráte práci po ostatních? Nestává se vám někdy, že vidíte, jak ostatní práci zvládají? Je to snad tím, že všechno dělají včas a nedělají "zbytečnou" práci? Uvědomte si, jaké pocity se odehrávají uvnitř vás. Je třeba se jimi stále trápit? Zkuste je doslova "hodit za hlavu". Stojí vaše nešťastná láska za to? Pokud přece jenom ano, utřiďte si v sobě priority a přestaňte se trápit...nechte věcem volný průběh (z vlastní zkušenosti to opravdu funguje, doslova přestaňte věci "hrotit" a buďte - skoro - free, chovejte se jako dřív, smějte se, buďte v pohodě - jistě ve vás kolují různé pocity, ale neberte je tak silně, nemějte deprese - přece jenom deprese je hodně vědomá - uvidíte, pomůže to v mnoha situacích, nejenom s láskou...), uklidněte se... nechte své pocity třeba vyjít na povrch; i to pomůže zbavit se části svého stresovaného a neklidného já.
Jak se soustředit? Jednou z mnoha příčin je i únava...nepřetěžujte se, pořádně se vyspěte, nebuďte pořád přilepení na monitor nebo televizi. Nenechte se pohltit internetem (pozdě, co), a hlavně, nenechejte se ovládat časem... naučte se věci dělat rychleji, nenechat se ovlivňovat jinými činnostmi (při učení např. televize apod.) a koncentrovat se jenom na jednu určitou věc.
Možná se to nezdá, ale dobrá věc na koncentraci je přemýšlení nebo psaní. Avšak ani tyto dvě věci nesmí být v rozporu s věcmi, které máte správně dělat. Je na ně taky třeba udělat si čas - ano, udělat si čas. Každý člověk má denně 24 hodin času, a někdo zvládne mnohem více věcí než vy. Není rychlejší, jen nedělá věci zbytečně a umí si uspořádat čas. Avšak ani tohle nemusí být ideální - pro více citlivého nebo méně stabilního člověka právě takovéto chování může znamenat více stresu - výčitky z nesplnění určitých úkolů, a tudíž ponocování za účelem jejich dokončení...
Zkuste si tohle všechno uvědomit Co děláte špatně, co děláte dobře, co byste chtěli dělat jinak. Bude to běh na dlouhou trať, ale stojí to za to. První je třeba uvědomit si všechny svoje vlastnosti, které na to mohou mít vliv. Lenost? Nechuť k určité činnosti? Proč?! I přes takovéto zásadní bloky můžete přejít. Opravdu není na škodu rozvrhnout si den. V tu dobu uděláte to; v tu zase ono. Nebuďte líní a zkuste si to tak opravdu určit a dodržovat. nebuďte zase ve stresu z nedodržení tohoto plánu - časové hranice nechte flexibilní.
Avšak ani všechny tyto možnosti vám nemusí plně pomoci. Je třeba si opravdu uvědomit, že se chcete změnit. Nemůžete si prostě jenom říct - jo, a od zítřka se nebudu stresovat. Nejde to. Stejně jako odvykání kouření si musíte něco odpustit. Musíte se v něčem omezit, a hlavně přestat myslet na ty činnosti, které vás snad i bavily, a které vás omezovaly. Hraní na počítači, snad i vaše koníčky, zájmy... vytvořit si proto plán není na škodu. je jasné, že ze začátku vám právě tohle bude připomínat šibenici a bude vás to stresovat a držet v jistém omezení. Avšak po určité době se to stane jistým řádem, který budete bezmyšlenkovitě dodržovat.
Každému může v koncentraci pomoci něco jiného. Je to něco, co se mu líbí, co mu dodává radost, co ho baví. Může to být hudba (ať už relaxační, nebo metal) - ale zase taková, která ho nebude vytrhávat od činnosti (aneb nebude šíleně tancovat po místnosti a vyřvávat Bílou Orchidej; právě snad proto existuje meditační uklidňující hudba), ale taky prostředí. Barva stěn, míra uklizenosti... nebo taky třeba oblečení... faktorů je hodně.
Koncentrace je schopnost psychické autoregulace. Buď se soustředíte na určitý předmět, zvuk apod. (může to být téměř cokoliv), nebo se soustředíte na něco vnitřního - vcítit se buď do sebe samého, někoho jiného, nebo dokonce i neživého předmětu. Vcítit se do někoho jiného je velice důležité - a je třeba to trénovat odmalička - je to základ soucitu a pochopení nejen svých pocitů a tudíž i schopnost nakládat s nimi a pomoci.
Schopnost koncentrace je možné posílit např. uvědoměním si, co se s námi děje při cvičení. Nejenže se vybije přebytečná energie, ale měli byste cítit teplo v kloubech, pohyb, soustředit se na tu činnost... uvolňuje to duševní přetížení.
Soustředění také napomáhá meditace. Nemusíte přímo praktikovat meditaci, ale zkuste se uvolnit a soustředit se, třeba na NIC. Člověk musí být spokojený a mít málo potřeb, nesmí brát tuto formu odpočinku lhostejně (první soustředění, brát jakoukoliv věc jako důležitou), nezapomenout na předmět našeho soustředění, nebo třeba imaginární přerušování (přemýšlení o něčem úplně jiném). Přiznávám se, že i mě samotné dělá problém soustředit se - ale jenom v klidném prostředí. Odbíhám myšlenkami úplně jinam a plně nevěnuji svou pozornost určité činnosti. Občas se přistihnu, se zírám na nějaké místo, a nepřemýšlím absolutně nad ničím (jako kdybych najednou byla v kómatu a začala vnímat až třeba o několik minut později - je to tak, opravdu si nedokážu zpětně uvědomit, co jsem za tuto dobu dělala), nebo začnu dělat nějakou úplně jinou věc. Je to tím, že mě buď věc nebaví, nebo mám právě mnoho podnětů odtahujícího mě od předmětu soustředění. Avšak když se např. učím ve škole, v hluku, zčásti i v časové tísni, soustředím se jen na určitou věc, a naučím se mnohonásobně víc za nespočetně kratší dobu. Avšak neměla bych toho využívat - nespoléhat, že se vždy naučím vše ve škole a zvládnu to. U někoho to může být právě naopak - naučí se v tichém prostředí a hlučné nezvládá. Avšak jak si opatřit naprosto tiché prostředí? Taky problém.
Schopnost soustředění plyne z uklidnění a utřídění myšlenek, jak již bylo výše zmíněno. Také z eliminace stresu (příznaky stresu - únava, nespavost, právě neschopnost soustředění, nervozita, ztráta chuti a zájmu o cokoliv, bolesti hlavy, podráždění, zloba, apatie nebo pesimismus - ale každý vlastní aspoň jednu tuhle vlastnost; o stres se jedná, jenom pokud víte, že není vrozená), a hlavně nevnímání okolních vlivů.
Soustředit se na cokoliv je velmi těžké. Ale zkuste se to naučit - prvním krokem je naučit se vnímat sami sebe. Koncentrujte se na vzduch, který vdechujete, soustřeďte se na představu, jak vám teplo proudí do celého těla. Na nic jiného - jenom na to. Opravdu to funguje...
Pokud se naučíte vnímat sebe, přestanete při koncentraci na něco vnímat cokoliv jiného. Ať už je to hlasitá hudba, nebo hluk, nebo vaše nitro, či právě přijíždějící vlak (a nebudete nad těmito věcmi přemýšlet).
Zkuste se nějak odreagovat - poslouchejte hudbu, bavte se, kreslete, klidně i uklízejte - dělejte cokoliv, co vás baví, a soustřeďte se jenom na tuhle věc. Nevnímejte vaše problémy, nevnímejte nic okolo, prostě nepřemýšlejte nad ničím jiným. Udělejte si z práce věc zajímavější, tak, aby vás bavila, tak, aby vás pohltila. Neřešte okolní vlivy, neřešte svoje problémy. Naučte se odpojit svoje tělo od potíží, a ne se v nich utápět. Roztřiďte si vše, co se děje uvnitř vás. Zda je to opravdu důležité, a zda jsou vaše reakce přiměřené. Nebude to jednoduché, ale pomůže vám to uvědomit si sami sebe a zvládat život mnohem lépe.
(převzato z www.psychologie (o koncentraci a stresu)